Jak se rodí v Rakousku

Klára Kunová Michalková

Zdravím Vás moudré ženy! Vaše příběhy hltám a obdivuji Vás, a to také proto, že jste silné na to rodit doma, i když je to v ČR postaveno tak nějak mimo zákon a když si široká veřejnosti myslí, že své děti ohrožujete. Žijeme v Rakousku a zde jsem také porodila své děti. Chtěla bych Vás zhruba obeznámit, jak mé porody zde proběhly a se zdejším systémem. Na první prohlídce u gynekologa jsem dostala brožuru - seznam všech PA a dul (tady se to nerozlišuje). V této všeobecně známé brožuře jsou PA podle okresu - každá má zaškrtlé, co dělá, jestli laktační poradenství, předporodní kurzy, domácí porody atd. Prostě domácí porod - normální věc. Navíc jedna povinná prohlídka v těhotenství do průkazky může být nahrazena prohlídkou od PA.

Náš prvorozenný se měl narodit na Vánoce, a také se na Štědrý den narodil, takže PA, co jsem kontaktovala mi řekly, že mají dovolenou, ale to nevadí, protože podmínky v porodnici, aspon v té naší, jsou úžasné a věřím, že tudy vede cesta - vytvořit v porodnici podmínky k přirozenému porodu. Nikdy jsem neslyšla, aby si zde někdo psal porodní plán. Protože taky k čemu? Standardně se nědělaji ani klistyry, ani oblbováky, ani neberou dítě po porodu a miminko pak strčí do postele každé mamince. V porodnici jsme byli ubytování i s manželem, pokojík s koupelnou jen pro sebe, rodili jsme celou dobu sami, občas někdou nakoukl, jestli vše ok. Já byla do sebe ponořená, takže jsem ani neodpovídala, to odkýval manžel. Když už jsem měla pocit na tlačení, zavolal PA, ta nám asistovala ca. finální hodinu. Pak se narodil, země se zachvěla a mně se změnil svět - pocit velkého vítězství. Miminko mi nikdo nevzal, nechali ho na mě ležet, nechala se dotepat šňůra. Jenom prošel doktor - koukl na mě, řekl, že dobré, poranění drobné, že se ani šít nemusí a zase odešel. PA nás tam taky zase nechala a po nějaké době manžel odnesl malého na váhu a zase ho přinesl. Ambulantní porod - úplně běžná věc. My jsme ale tam pak tři dny a tři noci zůstali - všichni spolu - pohodka jak na dovolené na hotýlku, jenom jsme se kochali a navíc nemuseli vařit, nikdo nám tam nelezl...

U druhého syna jsem domácí porod zvažovala, ale říkala jsem si, že tam to byla pohodka a člověk nemusí nic chystat - navíc starší sourozenci mohou být na pokoji také ubytování i přes noc, takže jsme si to tak naplánovali. Druhý porod skončil bohužel akutním císařem, protože se nám přetočil do příčné polohy. Tohle byl hodně traumatický zážitek ve srovnání s přirozeným porodem. Ale to je jiné téma. Ještě, že tam byl tatínek ve dne v noci, a mohl se o malého starat a pomoct mi přikládat. Staršího jsme nakonec nechali u babičky, protože po tom císaři jsem na něho neměla sílu a navíc jsem potřebovala čas jenom s miminkem. A vlastně, to místo, kde jsme rodili, je normálni porodnice, a to ještě existují i porodní domy. Domácí porod je normální, legální věc a náklady na PA jsou z 80% hrazené pojištovnou. Štve mě, že v ČR je v tomto stále "hluboký komunismus" a svoboda výběru chybí. Fandím Vám, holky, že se snad Vaší aktivitiou někdy podobného stavu dočká i ČR a že to přestane být tak démonizováno. Myslím, že nejlepší cesta by mohla být právě skrz srovnání se zeměmi, kde domácí porod umožněn je. Přeju Vám všem hodně odolnosti vůči negativním názorům, hodně síly a spoustu radosti s Vašimi drobečky.